Co ten faldík? Dávejte si pozor, co dítěti říkáte. I poznámka může napáchat škody.

Každý den na nás z mnoha stran útočí obrazy ideálně krásných těl a mnohdy nemají s realitou moc společného. Za výlohami vidíme vyrýsované figuríny, televize je plná hezkých a charismatických lidí, na sociálních sítích visí obrázky někdy vyretušovaných influencerů… A mohli bychom ve výčtu pokračovat dál. 

Je těžké se nesrovnávat s ostatními. Už i malé děti vnímají, že ostatní ve školce nebo škole vypadají jinak. Vzájemně se lišíme, všichni jsme jedineční a unikátní. Už od raného věku hraje vnímání vlastního tělesného obrazu důležitou roli v budování sebevědomí a vnímání vlastní hodnoty. 

Výzkum Děti a kult krásy v on-line světě jasně ukázal, že jen polovina dětí je spíše spokojená se vzhledem svého obličeje a každé třetí dítě touží zhubnout. Pokud se ale dítě cítí nejistě a pochybuje o sobě, stává se také zranitelnějším a nevyžádané komentáře jeho vzhledu, ať už v offline nebo internetovém prostředí, pro něj budou bolestnější. 

Děti se samy sobě nelíbí. Co to znamená?  

Dnešní děti vyrůstají v prostředí plném hodnocení a dost času tráví na sítích. Mnohdy sledují influencery, kteří staví svou kariéru na lákavých fotkách obsahujících filtry a další úpravy. Mnoho dětí si ale neuvědomuje, že tyto fotky nejsou zachycením reality. Ve srovnání se zidealizovanými obrazy ale není jednoduché a někdy ani možné obstát, často tak vzniká pocit nedostatečnosti a selhání. 

V této situaci nejistoty, někdy i bez podpory rodičů, se může i zdánlivě nevinná poznámka na vzhled stát pro dítě nebo dospívajícího spouštěčem závažných psychických obtíží, včetně poruch příjmu potravy.   

Co s tím? Respektujme všechny lidi ve svém okolí, bez ohledu na to, jak vypadají nebo co nosí za oblečení. Nikdy totiž nevíme, jak se cítí nebo co prožívají a co všechno jejich vzhled ovlivnilo. A budujme tento respekt i u svých dětí. 

“Děti chtějí být především dětmi - takové jaké jsou. My bychom se měli snažit je přijímat a podporovat v jejich jedinečnosti. Jsme to často i my, kdo na ně klade nároky a ukazujeme jim jakýsi ideál krásy, přes reklamy a sociální média. Všichni jsme neustále vystavováni tlaku, který v nás vytváří jakýsi falešný pocit nedokonalosti a potřeby něco měnit. Ideál krásy se během posledních sta let mnohokrát změnil. Není ani možné v rámci jednoho lidského života vyhovět těmto požadavkům a trendům... To, jaký vztah máme k sobě,  ovlivňuje jaký máme vztah ke svému tělu a zároveň i to, jaký máme vztah k druhým lidem..,” popisuje za projekt Moje tělo je moje Helena Pravdová, podle které je odpovědností rodičů a dospělých děti podporovat na jejich cestě rozvojem.

“Je dobré si být vědom toho, že každé slovo má velkou váhu a může zranit. Možná si i my sami vzpomeneme na výroky od rodičů, které nás bolestivě zasáhly. Jak minimalizovat riziko, že ublížíme? Pečlivě zvažujme všechny hodnotící komentáře a to i ty vyslovené v žertu. Můžeme se dětí ptát jak se cítí -  ve svém těle nebo třeba když si čtou posty na Instagramu. Zkusme, co nejvíce naslouchat, nabízet podporu a pomoc – dát najevo, že na to dítě není samo,” dodává Helena Pravdová. 

Zajímá vás, jak sociální sítěSociální sítě je označení pro informační sítě (poskytované internetovými portály), které umožňují vytvářet virtuální společenství. Uživatelé mohou sdílet např. své osobní informace (osobní údaje, fotografie, video), komunikovat pomocí chatu a setkávat se tak s lidmi, se kterými by se uživatelé těchto portálů pravděpodobně nikdy nesetkali. pracují s krásou? A co vlastně způsobuje negativní vnímání lidského těla? Více informací najdete v O2 Chytré škole - Zdraví v online světě.

Děti a kult krásy v online světě 

Dle výzkumu se 7,5 procent dětí začalo omezovat v jídle a 5 procent dětí dokonce redukovalo příjem potravy na minimum. Závažným zjištěním je přiznání přejídání se a následné vyzvracení u 1,3 procenta, což v reálném počtu čítá 96 dětí. Přes 7 procent dětí začalo vnímat své tělo jako „tlusté“, i když je okolí ujišťovalo o opaku. 

Téměř 10 tisíc dětí a dospívajících ve věku 10 až 17 let se účastnilo výzkumu Děti a kult krásy v online světě. Cílem bylo zjistit, jak sociální sítě ovlivňují vnímání krásy, proč děti upravují svůj vzhled, zda se respondenti setkali s nějakou formou online zesměšňování a jaký vliv mají tyto faktory na psychiku. Unikátní výzkum společně uskutečnily Centrum prevence rizikové virtuální komunikace (PRVoK) Pedagogické fakulty s Katedrou psychologie a patopsychologie Pedagogické fakulty Univerzity Palackého a společností O2. 

Nebojte si říct o pomoc. Důležité telefonní kontakty: 

Jsem dospělý a potřebuju pomoc sám pro sebe: 116 123
Jsem rodič a potřebuju pomoc pro své dítě: 116 00
Jsem dítě, mladistvý nebo student: 116 111

Autor: Kateřina Neumannová, Tým Bezpečně v síti.cz