Proč uvěříme zabijácké kosatce? Vybudujte si imunitu proti dezinformacím
Video o údajně „vraždící kosatce“ obletělo sociální sítě a vyvolalo vlnu emocí – realita přitom byla úplně jiná. Stačilo pár dramatických záběrů a úryvek mimo kontext a z běžného záběru se stal virál. Podobně vznikají i závažnější dezinformace, které se šíří hlavně v období voleb. Internet se pak mění v ráj pro manipulátory, kteří umí využít emoce, strach i zvědavost k šíření obsahu, na který lidé snadno naletí.
26. 9. 2025Autor: Monika Ježková
Článek
Kosatka, která (ne)zabíjela
Lidská kreativita spojená s umělou inteligencí už nezná meze. Nedávno zaplavilo sociální sítěSociální sítě je označení pro informační sítě (poskytované internetovými portály), které umožňují vytvářet virtuální společenství. Uživatelé mohou sdílet např. své osobní informace (osobní údaje, fotografie, video), komunikovat pomocí chatu a setkávat se tak s lidmi, se kterými by se uživatelé těchto portálů pravděpodobně nikdy nesetkali. video s dramatickým příběhem o vystoupení dravé kosatky, která napadla svou cvičitelku. Na TikToku a Facebooku byl příběh doprovázen šokujícími „detaily“ – od deseti minut marného boje o život až po bizarní vysvětlení, že útok spustila menstruační krev. Jenže, nic takového se nikdy nestalo.
Žádná Jessica Radcliffe, známá trenérka kosatek neexistuje. Video bylo poskládané ze starších nesouvisejících záběrů a doplněné upravenými scénami, které porušují fyzikální zákony. Například jak záchranář nakládá tělo na lehátko nebo jak trenérčino tělo poprvé letí vzduchem.
Jedná se o typický produkt dnešní doby: fake news, posílené umělou inteligencí a algoritmy sociálních sítí.
▶ Smrt Jessicy Radcliffe po útoku kosatky jsou hoax a fake news - iDNES.cz
Proč tomu někteří věří?
Důvodů je hned několik. Emoce totiž často přebíjejí fakta – strach, šok nebo soucit bývají mnohem silnější než logické argumenty. Svou roli hraje také efekt „reality-show“: uživatelé hledají dramatické vytržení ze stereotypu, a proto podobné příběhy rádi sledují a sdílejí.
K tomu se přidává rostoucí síla umělé inteligence, jejíž generované obrazy a videa působí stále věrohodněji a dokážou oklamat i pozorné diváky. A nakonec se falešná kauza přiživila na naší paměti skutečných událostí – konkrétně útoků kosatek v letech 2009 a 2010. To dodalo celé historii zdání reality, i když byla od začátku smyšlená.
Volby jako ideální půda pro manipulátory
Volební období je pro dezinformátory ráj. Emoce jsou vybičované, lidé citlivě reagují na každou novinku a hranice mezi faktem a fikcí se rozostřuje. Podle analýzy vydávané serverem Euronews a českými organizacemi produkují dezinformační weby v Česku více než 120 článků denně, což převyšuje produkci některých mainstreamových médií.
Pokud jsme schopní uvěřit vymyšlenému útoku kosatky, o to snáz můžeme naletět i na „zaručený“ výrok politika nebo smyšlený skandál.
Imunita proti hoaxům
Zastavte se, než budete informaci šířit dál: Položte si otázku “opravdu to dává smysl?”
Ověřujte zdroj: Existuje k tématu více seriózních článků, nebo jen jeden virální příspěvek?
Podívejte se na video kriticky: Fyzikálně nemožné scény, nelogické detaily nebo chybějící kontext budou podezřelé.
Používejte fact-checking: Zkuste třeba nástroj Verifee pro rozpoznávání manipulativních článků.
Trénujte na malých hoaxech: Právě kosatka je dobrý příklad – kdo zvládne rozpoznat nesmysl tady, má lepší šanci odolat i třeba politickým lžím.
Naučit se odolávat fakenews a dezinformacím můžete také v O2 Chytré škole: zkuste si kvíz jestli poznáte autentické fotky od upravených, pusťte si video od E-bezpečí nebo si přečtěte 6 tipů, jak nenaletět dezinformacím a hoaxům.
Autor: Monika Ježková, Tým O2 Chytrá škola
